Kaple patří k nejcennějším, nejkrásnějším místům na Zvíkově. Zatímco jiné části paláce musely být ve větší míře opravovány či rekonstruovány, tato jižní partie přiléhající k Hlízové věži přečkala i velmi nepříznivá období a nebyla výrazněji narušena. Celý královský palác se stavěl asi 20 let v období let 1250-1270 a právě kaplí byla výstavba paláce ukončena. Stavebně se dochovala v podobě, jakou měla právě ve 13.st. Bylo to v období vlády Přemysla Otakara II. (král železný a zlatý) a celou svojí podobou měla kaple dokazovat velikost královské moci. Nešlo jen o významné místo, jaké kaple měla v rámci celé hradní architektury, ale i o symboly, detaily, kterými se neopomněla sláva krále zdůraznit. Tak např. na mnoha dlaždicích, které původně pokrývaly podlahu kaple a sakristie, jsou po obvodu nápisy v němčině, jejichž smysl, věnování jsou průkazné:“lev jmenuji se, mne nosí v štítu král země české“, „to líbí se mi velmi, král jest okrasa, ctnost a blaho“, nebo „Králi, ty jsi pokoje skála, tak praví jméno tvé“.
Tato empora (balkon, kůr) sloužila význačným hostům, kteří se účastnili bohoslužby.
Zřejmě před dostavbou této části hradu plnila roli soukromé kaple sousedící sakristie, protože je v ní vybudována oltářní menza a svatostánek, což u místa sloužícího pouze jako zázemí kostela není obvyklé.
Bohatá malířská výzdoba není původní, vznikla někdy po roce 1473 a je dílem anonymního malíře. Ten se inspiroval hlavně novozákonními postavami a příběhy, převládají zobrazení apoštolů.

Fragment oltáře Oplakávání Krista je mladší, pochází z počátku 16. století a anonymní tvůrce se podle tohoto díla nazývá právě Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova. Působil hlavně v západních Čechách a z jeho dílny se dodnes dochovalo více prací.
Ani kapli se nevyhýbala období devastací, poslední mše se sloužila na sv. Václava r. 1780, šlo o důsledek obav, že její statika je natolik narušená, že není radno, aby se v ní scházel větší počet lidí.

Dnes je kaple součástí prohlídkové trasy.